Kanalizační síť města Brna
Kanalizační síť v Brně je komplexní systém, který zajišťuje odvádění a čištění odpadních vod z města a jeho okolí. Síť obsluhuje přibližně 435 tisíc obyvatel a zahrnuje i další přilehlá města a obce jako Modřice, Kuřim, Želešice, Česká a další.
99,8 %
trvale obydlených nemovitostí je trvale napojeno na kanalizaci. Napojeny nejsou většinou jen některé objekty v chatových a zahrádkářských oblastech.
35 mil.
m3/rok
odpadních vod je čistěno v ČOV Brno – Modřice.
6
kmenových stok
tvoří základ kanalizační sítě. Jsou označeny písmeny A–F.
Schéma kanalizační sítě
Páteřní síť jednotných kmenových stok A-F je doplněna o systém splaškových kmenových sběračů označených shodným písmenem s římským číslováním. Na soustavu kmenových stok je napojen systém hlavních stok, umožňujících odvodnění jednotlivých dílčích povodí. Detailní odkanalizování povodí zabezpečují uliční stoky. Nedílnou součástí každého kanalizačního systému jsou však i shybky, odlehčovací komory, retenční nádrže, čerpací stanice, vstupní šachty a další objekty. Jedná se o složitý systém, který je jeho uživatelům většinou ukryt hluboko pod zemí.
Moderní dispečink a monitoring
Takto rozsáhlá sít by nemohla fungovat bez dispečinku a monitoringu. Jeho cílem je řízení technologických procesů čistírny odpadních vod, nepřetržité sledování objektů stokové sítě a monitoring městského odvodnění. Důležitou roli zde hraje i systematické sledování jakosti odpadních vod. V kanalizaci také důsledně sledujeme možná znečištění. Systém zahrnuje měření průtoků, hladin a srážek na různých místech, což umožňuje efektivní řízení a minimalizaci rizik spojených s úniky a přetížením sítě.
Z historie kanalizace
Už ve středověku bylo Brno protkáno neucelenou sítí struh, kanálů a žump. Tekuté splašky byly odváděny do otevřených rigolů, což mělo z pochopitelných důvodů za důsledek epidemie moru, tyfu či cholery. Proto byla kanalizace postupně sváděna do podzemí. Stoky byly budovány z kamenů a cihel. Až se zbořením městských hradeb a rozšiřování Brna vznikla potřeba vybudování komplexní sítě kanalizace, napojené na čistírnu vod. K výstavbě došlo v roce 1892, celý proces byl ale podstatně zpomalen první a druhou světovou válkou.
Kanalizační řád
Kanalizační řád stanovuje podmínky, za nichž mohou jednotliví producenti vypouštět odpadní vody ze svých objektů do kanalizace pro veřejnou potřebu. Kanalizační řád je výchozím podkladem pro uzavírání smluv o odvádění odpadních vod kanalizací mezi provozovatelem kanalizace pro veřejnou potřebu a vlastníkem nemovitosti připojené na kanalizaci.
