Kuchyňské drtiče

Kuchyňské drtiče a jejich vliv na provozování vodohospodářské infrastruktury

Drtiče odpadů jsou u nás v současnosti hitem. Na internetových stránkách najdete širokou nabídku drtičů biologického materiálu pro domácnost, tzv. „kuchyňských drtičů“ za přístupné ceny. S tím, že se jedná o moderní a hygienický způsob odstraňování odpadu z domácnosti  - cituji:„... drtič odpadu snižuje celkové množství odpadu, který z domácnosti odchází. Nepatrné částečky potravinového odpadu jsou posléze snadněji zpracovatelné v rozkladných biologických procesech v čistírnách odpadních vod, septikových nádržích nebo v přírodě. Používání drtiče pozitivně ovlivňuje životní prostředí. Na miniaturní částečky rozdrcený odpad se v čistírnách odpadních vod daleko lépe rozkládá …“Pár otázek na toto téma jsme za Vás položili generálnímu řediteli společnosti:
 

Proč se vodárenské společnosti brání trendu likvidovat domácí odpady pomocí drtičů?
Domácí kuchyňské drtiče jsou zařízením na likvidaci biologického kuchyňského  odpadu, který je tvořen potravinovým odpadem vznikajícím při přípravě jídel a  také zbytky  těchto jídel.  Stejný  účel však plní i průmyslové drtiče, které se snaží jejich výrobci prodat pro používání v objektech  veřejného stravování jako jsou např. restaurace, vývařovny, hotely, koleje a menzy. Zde přibývají k výše citovaným odpadům ještě papír, plechovky, ale i jiné druhy odpadů. Výrobci drtičů však zamlčují nebo se aspoň nevěnují otázce, co se děje s rozdrcenými odpady dále. Hlavním naším argumentem proti je, že není možné zaměňovat dřezy, výlevky či záchodové mísy za odpadkový koš či popelnici. Výsledné produkty z drtičů jsou vnitřními domovními odpady odvedeny do kanalizační přípojky a následně do kanalizační sítě, což způsobuje vážné problémy nejen s následným odvedením odpadních vod touto sítí, ale také při jejich čištění a následném vypouštění do vodních toků. Profily kanalizačních přípojek a kanalizací nejsou dimenzovány pro odpady, vznikající při používání drtičů a mnohde nemají vzhledem ke konfiguraci terénu dostatečný spád. Je nezbytně nutné si uvědomit, že odpady nejsou totéž, co odpadní vody. Drtiče způsobují zanášení kanalizace usazenými pevnými látkami, na které se váží zejména tuky, což způsobuje, že především kanalizační  přípojky mohou mít omezenou průtočnost až do úrovně plné neprůtočnosti. Co taková skutečnost může v nemovitosti napáchat, je snad každému zcela zřejmé.
 

Výrobci však uvádí, že drtiče se v zahraničí, a to i v nejvyspělejších státech světa, jako jsou např. i USA či Velká Británie, používají.
Výrobci a prodejci drtičů skutečně uvádí, že úroveň pronikání drtičů na trh v přímořských státech se pohybuje v řádu až desítek procent, ale to hovoří o státech, kde není organizován sběr a likvidace odpadů jiným způsobem. Kanalizační stoky, a to i v ulicích běžné občanské zástavby pak mají profily až 2 m a jimi přepravovaný odpad, byť ve formě emulzí, končí v moři. Naše republika tuto výhodu nemá, přesto odborná literatura uvádí, že za 10 let marketingu v oblasti pronikání drtičů na náš trh bylo v Praze již cca 0,8 % domácností drtiči domovních odpadů vybaveno. K zamyšlení však stojí, že v německy mluvících zemích, které jsou v oblasti odkanalizování na světové špičce (a naše republika s nimi drží krok), také není používání drtičů dovoleno nebo alespoň není doporučováno.Dále je nutno podotknout, že kanalizační sítě měst a obcí České republiky, včetně čistíren  odpadních vod, jsou vodohospodářská díla a při jejich provozování platí naprosto jiná právní  úprava předpisů než  pro nakládání s odpady. Odpady se v ČR historicky likvidují naprosto  odlišně a do vodohospodářských zařízení se nesmí dostat.
V městě Brně je nejvyšším předpisem určujícím kvalitu produkovaných odpadních vod vypouštěných do kanalizace „Kanalizační řád města Brna“. Tímto předpisem je používání  drtičů výslovně zakázáno, a to už 15 let. Přesto prodejci dál drtiče nabízejí a prokazují se  potvrzením o tzv. „shodě“ od ministerstev zemědělství a životního prostředí, žádný z nich však nedosáhl souhlasu jejich používání od provozovatele vodohospodářské  infrastruktury v  městě Brně, kterým jsou Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. Pokud by drtič kuchyňských odpadů byl uváděn jako svým způsobem předčistící zařízení, jednalo by se již o  vodohospodářské dílo, u něhož je nutno doložit souhlas tohoto provozovatele, jak je u prodeje všech zařízení vodohospodářského charakteru zákonnými předpisy uloženo. Jestliže tyto podmínky výrobce nesplňuje a prodejci přesto výrobky nabízejí, nabízí se otázka, zda se   nejedná  o klamavou  reklamu a není tím porušován zákon na ochranu spotřebitele.
 

Takže Vaše stanovisko je striktně NE!  Co když si však někdo přesto drtič do své nemovitosti nainstaluje?
Zaprvé si takový občan musí být vědom toho, že porušuje právní řád, se všemi s tím spojenými důsledky. Pokud si přesto někdo svou domácnost drtičem domovního odpadu se zaústěním do kanalizace vybaví, měl by vědět, že odpadní vody jsou u producentů (včetně obyvatelstva) analyzovány na jednotlivé druhy znečištění. Tyto jsou stanoveny i pro skupinu všeobecnou, která platí mimo jiné i pro tzv. „obyvatelstvo“. Při havárii většího  charakteru je možno dohledat zdroj havárie i v této skupině a za pomoci speciální techniky vytipovat zdroj znečištění s následným uplatněním postihu.
 

Pokud by však došlo k legislativní úpravě, bránilo by ještě něco možnosti drtiče domovního odpadu používat? Pak by bylo jejich používání legální?
Opět musím zopakovat, že je nepřijatelné, aby byly, i z hlediska budoucnosti, zaměňovány způsoby nakládání s běžně znečistěnými odpadními vodami za likvidaci odpadů z domácností, se kterými by bylo možné nakládat podstatně efektivnějším a životnímu prostředí šetrnějším způsobem. Problém není ani tak v legálnosti používání drtičů, ale v odpovědnosti a zdravém rozumu.
Například v městě Brně je cca 1 200 km kanalizací a asi 40 000 kanalizačních  přípojek, z toho je cca 9 500 těchto přípojek od průmyslových producentů. Při čištění stok a dešťových vpustí je ročně vytěženo zhruba 100 t odpadů, zejména sedimentů, tj. i látek, vznikajících z drtičů domovního odpadu. Ročně je z procesu čištění odpadních vod v ČOV Brno-Modřice likvidováno cca 8 800 t stabilizovaného kalu (100% sušina), 2 600 t písků a štěrků a 1 150 t materiálu, zachyceného na česlích při vtoku do čistírny. Jen  toto nakládání s odpady přijde naši společnost a tím  samozřejmě obyvatele města na 25 miliónů korun ročně. Tato suma by se pochopitelně při povolení používání drtičů podstatně zvýšila, což by mělo dopad na výši stočného. Objem kalů by vzrostl téměř na dvojnásobek. Při používání drtičů by velmi pravděpodobně došlo k látkovému přetížení ČOV s následným zhoršením kvality vypouštěné vody do řeky Svratky a tím ke zhoršování životního prostředí. Úprava technologií v ČOV, které vycházejí zásadně z principů biologického odbourávání znečištění, by si vyžádala extrémně vysoké náklady na pořízení i provoz, nesrovnatelné s náklady současného způsobu likvidace komunálního odpadu. Opakovaně si připomínejme, že „voda je život“. Myslíme však vždy přitom tu vodu čistou. Z vody znečištěné nemůže být ani ten život kvalitní a zdravý. Udržme zdravý rozum a neznečišťujme vodu obecně jen za cenu pohodlí.
 

A co říkají paragrafy:
Odpady vznikající používáním domácích drtičů kuchyňských odpadů nejsou odpadními vodami ve smyslu § 38 zák.č. 254/2001 Sb. vodního zákona. Producenti těchto odpadů jsou povinni postupovat podle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech. Jejich případné vypouštění do kanalizace pro veřejnou potřebu je porušením povinností vyplývajících z obou výše citovaných zákonů a také porušením podmínek a limitů kanalizačního řádu příslušného provozovatele a povinností ze zákona č.274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a změně některých zákonů. Případné sankce mohou dosáhnout pokuty až ve výši 5 mil.Kč v závislosti na uplatněném zákoně a osobě pachatele.