ÚV Švařec - VOV

Vírský oblastní vodovod a úpravna vody Švařec

Vírský oblastní vodovod (VOV)

Úpravna vody Švařec (ÚV Švařec) je po prameništi v Březové nad Svitavou druhým nejvýznamnějším zdrojem vody Brněnské vodárenské soustavy, kterou provozují Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. ÚV Švařec je součástí tzv. Vírského oblastního vodovodu (VOV), který slouží k zásobování vodou nejen Brna, ale i mnoha dalších měst a obcí severně a jižně od Brna. Všechny objekty VOV, tj. především úpravnu vody ve Švařci, příslušné přiváděcí řady, vodojemy a čerpací stanice, vlastní zájmové sdružení právnických osob s názvem Vírský oblastní vodovod - sdružení měst, obcí a svazků obcí (zkráceně VOV s.m.o.), které bylo založeno v roce 1993. Hlavní činností tohoto sdružení je správa majetku VOV a rozvoj a strategie VOV. Členy sdružení jsou Statutární město Brno, města Modřice, Rajhrad, svazek obcí pro vodovody a kanalizace Šlapanicko, svazek vodovodů a kanalizací Ivančice, svazek vodovodů a kanalizací Tišnovsko a další obce a svazky. Jde o subjekty, které mají zájem o využívání zdroje vody a infrastruktury VOV.

V důsledku rozvoje města a nízké dotované ceny narůstala do roku 1989 v Brně spotřeba vody až na 65 mil. m3 za rok ze 43 mil.m3 v roce 1968. V té době bylo Brno zásobováno podzemní vodou z Březové nad Svitavou přivaděči I. a II. březovského vodovodu a upravovanou vodou z řeky Svratky z úpravny vody Brno-Pisárky. Kapacita zdrojů vody již nepostačovala pro pokrytí špičkových spotřeb, docházelo k výpadkům v dodávce vody a bylo nutné zavést regulační opatření omezující odběr vody. Zdroje vody byly přetěžovány, zejména úpravna Brno-Pisárky, což se negativně projevovalo na kvalitě upravené pitné vody, která byla předmětem oprávněných stížností odběratelů. Zhoršovala se i kvalita surové vody v řece Svratce pro úpravnu vody a přetrvávalo vysoké riziko její zranitelnosti kontaminací ropnými i jinými látkami z dopravně exponovaných okolních komunikací apod.

Nedostatek vody nejen v Brně měl vyřešit nový oblastní vodovod. Příprava VOV byla zahájena již v sedmdesátých letech minulého století, stavět se začalo v roce 1988. Tehdy ještě pod názvem Brněnský oblastní vodovod. I. etapa VOV, která umožnila přivedení vody ze Švařce do Brna, byla dokončena v roce 2000, do trvalého provozu byla uvedena v roce 2002. Součástí I. etapy byla úpravna vody Švařec, přivaděč Švařec-Čebín průměru 1400 mm včetně dvou železobetonových tlakových štol průměru 2100 mm (štoly délky 16 km), vodojem Čebín, přivaděč Čebín-Bosonohy průměru 1400 a 1100 mm a vodojem Bosonohy. Úsek Švařec-Bosonohy má délku 47 km. Trubní úseky byly vybudovány z trub sklolaminátových. V roce 2001 byla uvedena do provozu i tzv. jižní větev VOV Moravany-Rajhrad-Těšany včetně vodojemů Rajhrad I, Rajhrad II a vodojemu Těšany. Jedná se o vodovodní řady z tvárné litiny vnitřního průměru nejdříve 400 mm, v koncovém úseku průměru 150 mm, o celkové délce asi 31 km. Tato stavba umožnila přivedení vody, dočasně z vodovodní sítě města Brna, do Rajhradu a do dalších obcí ležících jižně od Brna. O stavbách VOV po vodojemy Rajhrad I a II se hovoří jako o I. etapě VOV, zbytek jižní větve VOV byl označen jako II. etapa. Úsek přivaděče VOV Bosonohy-Nebovidy-Moravany a vodojem Nebovidy se nepodařilo postavit v rámci I. ani II. etapy. Voda tak byla až do roku 2010 dopravována přes brněnské 1. tlakové pásmo do vodojemu Moravany, odkud byla následně čerpána do vodojemu Rajhrad I a dále využívána v jižní větvi VOV.

 V roce 2010 byly dokončením tzv. 3. etapy VOV (přivaděč VOV v trase Bosonohy-Nebovidy-Moravany a vodojem Nebovidy) propojeny již dříve vybudované části VOV – severní část končící v Bosonohách a jižní část začínající v Moravanech. To umožnilo přivedení vody z vodojemu Čebín přivaděčem VOV nejen do jižní větve VOV, ale i do jižních částí města Brna zásobovaných především z vodojemu Moravany, namísto provizorního vedení vody přes brněnské 1. tlakové pásmo, které je nyní méně zatíženo. Nezanedbatelným přínosem bylo odstranění čerpání veškerého množství vody potřebného pro jižní větev VOV. Tato jižní část VOV je nyní zásobena pouze gravitačně z nového vodojemu Nebovidy. V rámci 3. etapy byl vybudován z Bosonoh do Nebovid asi 4,4 km dlouhý vodovodní řad z tvárné litiny profilu 600 mm a z vodojemu Nebovidy k rozdělovací šachtě jižní větve VOV v Moravanech stejný řad délky asi 2 km.

Spotřebiště napojená na přivaděč VOV

Voda z úpravny Švařec je po trase přivaděče VOV Švařec-Čebín dodávána do obcí Koroužné-obecní část Švařec, Štěpánov nad Svratkou, Skorotice-obecní část Chlébské, Černvír, do městyse Doubravník, do obcí Štěpánovice, Dolní Loučky, Újezd u Tišnova a Kaly. V omezené míře je voda přiváděna i do vodojemu Květnice pro Tišnov a do Malhostovic.
Voda přitékající od Švařce k Brnu přivaděčem VOV je míchána ve vodojemu Čebín s větším dílem vody podzemní přivedené II. březovským vodovodem v poměru asi 1:9. Takto smíchaná voda je pak dodávána pokračujícím II. březovským vodovodem a přivaděčem VOV do hlavní části Brněnské vodárenské soustavy, tj. především do Brna, Kuřimi, Modřic, ale i do dalších měst a obcí napojených na jižní větev VOV v trase Moravany-Rajhrad-Těšany. Množství vody smíchané ve vodojemu Čebín představuje dnes asi 75% celkového množství vody potřebného pro tuto část soustavy. Další množství vody (asi 25%) přitéká odděleně I. březovským vodovodem do vodojemu Holé hory II v Brně na Lesné. Z úseku přivaděče VOV Čebín-Bosonohy je voda též dodávána do Rozdrojovic. Seznam lokalit napojených na přivaděč VOV se postupně rozrůstá. Zdroj, přivaděče a vodojemy VOV jsou nedílnou součástí dobře fungující Brněnské vodárenské soustavy. Pro vyšší využití potenciálu VOV zbývá ještě vybudovat některé vodovodní řady a upravit čerpací stanice.

 Úpravna vody Švařec

Umístění úpravny vody Švařec bylo navrženo v údolí řeky Svratky asi 5 km vzdušnou čarou od hráze nádrže Vír, odkud se voda do úpravny přivádí. Úpravna byla projektována na maximální výkon 2300 l/s. V průběhu výstavby byl plánovaný výkon dočasně redukován sníženou kapacitou filtrace na 1150 l/s z důvodu klesající tendence spotřeb vody. Z 20 pískových filtrů úpravny byla vystrojena jen polovina. Šest filtrů ze zbývající poloviny filtrů bylo dodatečně využito pro doplnění technologie úpravy vody vybudováním druhého stupně filtrace, kde je vyrobená pitná voda sekundárně filtrována přes filtry s granulovaným aktivním uhlím. Zdrojem povrchové vody je údolní přehradní nádrž Vír I. Přehradní nádrž má vyhlášena pásma hygienické ochrany, je zde zakázáno koupání a rybolov. Na rozdíl od úpravny Brno-Pisárky, jejíž provoz tato nová úpravna nahrazuje, je zde výrazně sníženo riziko kontaminace surové vody ropnými látkami a jinými průmyslovými haváriemi. Úpravna vody Švařec dokáže vyrábět kvalitní pitnou vodu plně odpovídající všem kritériím stanoveným pro pitnou vodu.

 

 

Přehradní nádrž Vír - zdroj surové vody pro úpravnu ŠvařecPřehradní nádrž Vír a obec VírÚpravna vody Švařec a údolí řeky SvratkyÚpravna vody Švařec, letecký pohled - detailÚpravna vody Švařec - noční pohledÚpravna vody Švařec, přítokový objekt s turbinouÚpravna vody Švařec, hala filtrůÚpravna vody Švařec, usazovací nádrže kalůÚpravna vody Švařec, velínPortál tlakové štoly ŠtěpánoviceVodojem a č. st. ČebínŠtola Bystrc s potrubím přivaděče VOV průměru 1100 mmPřivaděče Brněnské vodárenské soustavy