Březovské přivaděče

Březovské přivaděče

 Prameniště podzemní vody Březová nad Svitavou,  I. a II. březovský přivaděč

Prameniště využívá velkých zásob puklinových podzemních vod v komplexu křídových vrstev v okolí Březové nad Svitavou, doplňovaných především infiltrací atmosférických srážek do horninového prostředí.

Ze čtyř zde vytvořených aquiferů, převážně samostatných, jsou využívány dva prostřední.
Mělčí z nich je jímán dvěma násoskovými řady. Násoskový řad I.březovského vodovodu se 14-ti vrtanými nevystrojenými studnami profilu 650 a 635 mm hloubek 17-21 m je umístěn ve štole dlouhé 300 m, opatřené masivní cihelnou obezdívkou.

Jímací celek násoskového řadu II.březovského vodovodu tvoří 28 taktéž vrtaných studní do hloubky 12-18 m, přičemž vlastní jímací potrubí ze studní je napojeno na vzestupnou větev potrubí násosky o délce 688 m, umístěné v průchozí štole s monolitickým dnem a prefabrikovanými stěnami a stropem. Obě násosky jsou zakončeny technologickými stanicemi s vodokružnými vývěvami, zajišťujícími potřebný podtlak pro funkci násosky.

Hlubší aquifer je exploatován od stavby II.březovského vodovodu pomocí 7 jímacích vrtů hloubek 80-130 m se spuštěnými ponornými čerpadly, jejichž výtlačná potrubí jsou zaústěna do společného sběrného řadu.

Vodoprávně povolený odběr z jímacího zařízení I. březovského vodovodu je 300 l/s, z jímacího zařízení II. březovského vodovodu je vodoprávně doporučený průměrný odběr 780 l/s. Skutečný odběr je řízen podle aktuální hydrologické situace dle stavu hladin podzemní vody i potřeby vody pro zásobování daného spotřebiště.

Voda z jímacích celků obou březovských vodovodů je svedena do společného vodojemu v Březové nad Svitavou o objemu 5 000 m3. Tento vodojem slouží jak k fixaci hydraulických poměrů v násoskách,  tak i jako provozně nezbytná akumulace pro ovládání odběru vody z prameniště I. a II. březovským přivaděčem, které oba odvádějí vodu z tohoto vodojemu. Uvedený způsob provozování trvá od roku 1975, kdy byl v rámci výstavby II. březovského vodovodu vodojem v Březové dostavěn a uveden do provozu. Původně byl přivaděč I. březovského vodovodu provozován z jímacího zařízení až do města Brna bez akumulace.

I. březovský přivaděč

Přivaděč je z litinových hrdlových trub DN 600 a 650, je téměř po celé své délce uložen v sevřeném údolí řeky Svitavy v souběhu s komunikacemi a železnicí, kterou sedmkrát kříží. Ve velmi členěném terénu mezi Blanskem a Bílovicemi nad Svitavou byly pro položení potrubí proraženy 3 masivní štoly, z nichž nejdelší má délku 614 metrů. Výškový rozdíl mezi hladinou podzemní vody v prameništi a hladinou ve vodojemu Holé Hory, kde přivaděč končí, je  89 metrů a zajišťuje trvalý průtok cca 264 l/s. Přivaděč je pro potřeby manipulací opatřen 17 sekčními šoupaty umístěnými ve štolách nebo samostatných domcích a k omezení negativního dopadu manipulací šesti odlehčovacími troubami. Pro jednu z nich bylo potřeba vybudovat 20 metrů vysokou věž, která tvoří dodnes dominantu města Letovic. K odvzdušnění potrubí slouží 100 vzdušníků a k vypouštění 53 kalosvodů osazených v nejnižších místech trasy. Přímo z přivaděče je odběr vody do Adamova a do Letovic.

Zde je k dispozici film natočený ke stému výročí této mimořádné vodohospodářské stavby.

 


 

II. březovský přivaděč

Vlastní přivaděč délky 55 357 metrů je proveden z ocelových trub DN 1 000 - 1 200. Uveden do zkušebního provozu byl v roce 1975. Přivaděč je veden od zmíněného vodojemu z Březové nad Svitavou a končí ve vodojemu 2 x 17 500 m3 na Palackého vrchu. Výškový rozdíl hladin vodojemů na obou koncích přivaděče je 66,50 metrů a zajišťuje maximální průtok 1 140 l/s. V oblasti přechodu rozvodnice řek Svitavy a Svratky je potrubí uloženo v průchozí  štole délky 2 795 metrů. Veškeré potrubí je ocelové, podélně, případně i spirálově svařované s tloušťkami stěn 10 - 14 milimetrů. Trasa potrubí podchází 6x trať ČD, několikrát řeku Svitavu a mnohokrát drobné toky a potůčky po celé trase.

Na přivaděči je osazeno 12 sekčních klapek. V objektu kuželových uzávěrů pod Palackého vrchem v Brně jsou osazeny dva regulační uzávěry DN 600, z nichž jeden slouží jako 100 % rezerva. Vodovod je vybaven 66 kalosvody, 64 automatickými vzdušníky a aktivní katodovou ochranou.

V roce 1997 bylo v souvislosti s budováním Vírského oblastního vodovodu provedeno propojení II. březovského přivaděče a přivaděče Vírského oblastního vodovodu v uzlu Čebín, což umožňuje míchání vod z obou rozdílných vodních zdrojů ve vodojemu Čebín, vybudovaného v rámci výstavby Vírského oblastního vodovodu a tím možnost kvalitativní homogenizace tvrdší vody březovské a měkké vody vírské. Na potrubí II. březovského přivaděče byla před vodojem Čebín předřazena posilovací čerpací stanice, která při aktuálně vysoké vydatnosti prameniště v Březové n./Svit. umožňuje zvýšené průtoku vody v přivaděči oproti gravitačnímu průtoku při provozu přes vodojem Čebín. 

II. březovský přivaděč  byl do stavby VOV samostatným funkčním celkem a ve svém posledním úseku mezi vodojemem Čebín-vodojemem Palackého vrch zůstává v současné době hlavním dálkovým přivaděčem pro centrální spotřebiště Brno. Je schopen plynulé regulace a dodávky plné vydatnosti prameniště Březová s následujícími technickými limity:

  • maximální gravitační přítok do vodojemu Čebín 910-938 l/s
  • maximální přítok  do vodojemu Palackého vrch mimo vodojem Čebín 1 140 l/s
  • maximální propustnost úseku vodojem Čebín - vodojem Palackého vrch 1 140 l/s
  • čerpací režim na přítoku do vodojem Čebín max.  1 150 l/s (pak podtlaky na trase)

Kvalita vody z prameniště Březová nad Svitavou

Kvalita vody z prameniště Březová je velmi vyrovnaná a splňuje průběžně požadavky normy (dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č.252/2004 Sb.) na pitnou vodu bez úpravy. Některé vrty do druhé zvodně dokonce splňují podmínky kvality pro umělou výživu kojenců a jsou také pro tyto účely využívány. Celkově však pro zvýšený a bohužel i vzrůstající obsah dusičnanů (30 - 37 mg/l) pro kojence vhodná není. Jinak má velmi vyvážený obsah minerálií, stálou teplotu 9 - 10oC a patří mezi velmi kvalitní, pro lidskou spotřebu hodnotné, pitné vody.
K udržení současného stavu kvality vody jsou vyhlášena ochranná pásma vodního zdroje.

Propojení II.březovského vodovodu se systémem Vírského oblastního vodovodu
 
U obce Čebín byla trasa II.březovského vodovodu odkloněna přes nový sekční uzávěr a posilovací čerpací stanici do nového vodojemu Čebín, ve kterém dochází k míchání měkčí vody vírské s tvrdší, provzdušňovanou vodou březovskou. Dále je zde voda hygienicky zabezpečována chlordioxidem.
Čerpací stanice Čebín je určená pro posilování tlaku vody a zvyšování přítoku z II.březovského vodovodu do vodojemu Čebín v obdobích vysoké vydatnosti prameniště Březová nad Svitavou, kdy pouze gravitační přítok vody do vodojemu Čebín bez čerpání (až 938 l/s) by byl nižší než množství vody, které by bylo možné z prameniště přivaděčem II.březovského vodovodu dodávat. Část míchané vody z vodojemu Čebín je potrubím DN 1 000 vedena zpětně do potrubí přivaděče II. březovského vodovodu a přes vodojem Palackého vrch do brněnské vodovodní sítě. V mimořádných případech je alternativně možné uzavřít přítok březovské vody do vodojemu Čebín a dopravovat ji nezávisle na provozu Vírského oblastního vodovodu přímo do vodojemu Palackého vrch.
Začleněním II.březovského vodovodu do systému Vírského oblastního vodovodu vznikl spolu s I. březovským vodovodem významný komplex kvalitních zdrojů vody zajišťující dostatek kvalitní vody pro dynamický rozvoj celého brněnského regionu i širšího okolí na řadu let dopředu. Jeho dispečerské řízení umožňuje zvládnout kombinací využívaní těchto zdrojů vody i možné nepříznivé provozní situace za ekonomicky co nejpřijatelnějších podmínek.
 

1. Prameniště březovských vodovodů2. Štola násosky I. březovského vodovodu v prameništi Březová n/Svitavou3. Boční štola násosky I. březovského vodovodu se studnou4. Portál štoly násosky I. březovského vodovodu5. Strojovna I. březovského vodovodu v prameništi6. Odlehčovací věž I. březovského vodovodu v Letovicích7. Štola násosky II. březovského vodovodu8. Štola na trase II. březovského vodovodu u Černé HoryPřivaděče Brněnské vodárenské soustavy