ČOV Brno - Modřice

Společnost je partnerem projektu

Life2Water

Jak se k nám dostanete

Lokalita Čistírny odpadních vod v Modřicích

 

Jak se k nám dostanete
Kontaktní místo

Brněnské vodárny a kanalizace, a.s., areál Čistírny odpadních vod, Chrlická 552, 664 42 Modřice
tel: +420 543 433 501,   +420 543 433 531
fax: +420 543 433 528
 

Čistírna odpadních vod v Modřicích

Úvod

Čistírna odpadních vod v Modřicích slouží k čistění odpadních vod přiváděných systémem kanalizačních stok z města Brna a ve stále větší míře prostřednictvím soustavy čerpacích stanic i z širokého okolí Brna. V současné době jsou kromě Brna napojeny na ČOV ještě města Kuřim, a Modřice, obce Želešice, Česká u Brna., Šlapanice, Šlapanice-Bedřichovice, Ostopovice, Moravské Knínice, Lipůvku, Podolí, Ponětovice a Rozdrojovice.

Původní ČOV Modřice byla do provozu uvedena v roce 1961, a to jako klasická dvoustupňová čistírna s anaerobní stabilizací kalu. S rozvojem města a následujícím hydraulickým i látkovým přetížením bylo postupně v průběhu 80. let prováděno rozšíření prakticky celé ČOV.

V devadesátých letech již nebylo možné přetížení ČOV, a zejména poptávku okolních aglomerací po napojení na brněnský kanalizační systém, řešit dalšími dílčími úpravami, a proto v letech 2001 až 2004 proběhla celková rekonstrukce a rozšíření.

V současné době je zajištěna dostatečná kapacita ČOV i pro očekávaný rozvoj Brna a blízkého okolí a čistírna odpadních vod splňuje podmínky české i evropské legislativy.

Přípustné množství vypouštěných odpadních vod: 

Qmax. = 4 222 l/s                                                       Q bil. = 61 520 m3/rok

Povolené hodnoty zbytkového znečistění na odtoku z ČOV:

 

„ účinnost“

„bilance“

CHSKCr

85%

3322 t.rok-1

BSK5

95%

615 t.rok-1

Ncelk.

75%

615 t.rok-1

Pcelk.

85%

46 t.rok-1

 

 

 

 

 

„p“

  „m“

„bilance“

  NL

20 mg.l-1

40 mg.l-1

923 t.rok-1

 

Celkový pohled

 

Popis ČOV

Surová odpadní voda přitéká na čistírnu odpadních vod přes přítokový objekt, který plní funkci rozdělovací komory. Za deště je přítok do ČOV omezen hodnotou Qmax. = 4,222 m3/s. Při vyšším přítoku se dešťová voda nejprve kumuluje v dešťové zdrži s kapacitou 10 500 m3 a hydraulickým vyklízením. Voda, akumulovaná v dešťové zdrži je po skončení dešťové události přečerpávána zpět do ČOV. Voda, přitékající do ČOV je zbavována hrubého štěrku v lapáku štěrku a poté protéká jemnými, strojně stíranými česlemi s šířkou průlin 6 mm. Shrabky z česlí jsou lisovány a poté propírány vodou. Z česlovny voda gravitačně odtéká do provzdušňovaného lapáku písku vybaveného separací tuku. Písek je dále zpracováván v třídičce a pračce písku před jeho uložením do kontejneru. Voda, přicházející z lapáku štěrku a lapáku písku je kanálem vedena ke šnekové čerpací stanici odkud je čerpána do rozdělovacího objektu, kde se rozděluje na šest usazovacích nádrží. V bezdeštném období jsou do procesu zapojeny maximálně čtyři usazovací nádrže, zbývající dvě se připojují v případě dešťů. Usazovací nádrže zajišťují mechanické odstranění usaditelných látek. Pro proces byly rekonstruovány stávající nádrže a rozdělovací objekty těchto nádrží.

Po mechanickém vyčištění je odpadní voda vedena potrubím do mezičerpací stanice, odkud je čtyřmi čerpadly přečerpávána do aktivace. Aktivace je rozdělena do dvou linek, každá se dvěma samostatnými drahami, které lze provozovat samostatně nebo společně. Voda je přiváděna nejprve do anaerobní nádrže s funkcí defosfatace, následně do oběhové anoxické nádrže s funkcí předřazené denitrifikace. Posledním stupněm aktivace je oxická část s jemnobublinou aerací rozdělená na provzdušńovanou a neprovzdušňovanou zónu. Vzduch je dodáván z rekonstruované dmychárny čtyřmi dmychadly. Vratný kal z dosazovacích nádrží je pro dosažení účinné defosfatace zbaven dusičnanů denitrifikací v předřazené anoxické nádrži, umístěné v první části aktivace. Odbourávání fosforu je zajištěno buď biologickým procesem nebo dávkováním síranu železitého pro dosažení předepsaných výsledků.

Z aktivačních nádrží postupuje aktivační směs do šesti dosazovacích nádrží, kde dochází k usazení a oddělení aktivovaného kalu. Usazený kal je veden přes čerpací stanici vratného kalu do preanoxické zóny aktivace. Aktivovaný přebytečný kal, odebíraný z aktivace, je zpracováván v kalovém hospodářství. Kalová linka je tvořena zahušťovací nádrží primárního kalu, flotačním zahušťovačem DAF pro biologický kal, homogenizační nádrží, vyhnívacími nádržemi, uskladňovací nádrží vyhnilého kalu, zařízením na odvodňování kalu a sušárnou kalu. Primární kal z usazovacích nádrží je zahušťován v klasické gravitační zahušťovací nádrži kruhového typu a odtahován do kalové směšovací nádrže. Odsazená kalová voda se vrací do rozdělovacího objektu usazovacích nádrží. Přebytečný biologický kal, přiváděný z biologického stupně je zahušťován v flotační jednotce DAF. Zálohou pro zahušťování primárního i sekundárního kalu jsou 3 jednotky mechanických sít GDD. Ke smíšení obou kalů dochází v homogenizační směšovací nádrži s mícháním. Směsný surový kal je dále čerpán do vyhnívacích komor. K odstraňování zejména vláknitých látek je v lince primárního kalu předřazena filtrace. Čtyři stávající vyhnívací nádrže jsou intenzívně promíchávány a udržovány na konstantní teplotě 35°C, aby byl zajištěn růst mezofilních bakterií. Doba zdržení kalu ve vyhnívacích nádržích je cca 22 dnů. Zbývající dvě bývalé vyhnívací nádrže jsou rekonstruovány na uskladňovací nádrže stabilizovaného kalu s užitným skladovacím objemem na více jak čtyři dny. Z uskladňovacích nádrží je vyhnilý kal (obsah sušiny kolem 4%) odvodňován dvěma odstředivkami typu Guinard. Pro odvodňování je v provozu jedna, druhá je záložní. Kal z odstředivky o sušině cca 24% je šnekovým dopravníkem transportován do sušárny. Lopatková sušárna typ NARA pracuje se systémem nepřímého ohřevu kalu. Pro přenos tepla v sušárně je použit horký olej (180-210oC), který proudí uvnitř pláště, dutými hřídeli a lopatkami. Dlouhá doba zdržení kalu (přes tři hodiny) v kombinaci s průměrnou teplotou kalu 100oC umožňuje kaly pasterizovat a hygienizovat . Vysušený kal o sušině 90 – 92 % je ze sušárny dopravován pomocí chlazených dopravníků do dvou kontejnerů umístěných vně budovy sušárny, odkud jsou naplněné kontejnery přemísťovány do skladu sušeného kalu.Bioplyn, produkovaný při vyhnívání kalu, je odváděn z vyhnívacích nádrží, kumulován ve dvou membránových plynojemech o celkovém objemu 3 000 m3 a poté využíván pro výrobu elektrické energie a tepla v kogeneračních jednotkách o výkonu 2 x 500 kW. Pro tuto výrobu je zbavován sirovodíku v odsiřovací jednotce. Přebytečný bioplyn je spalován v hořácích zbytkového plynu.